Madrid

Tak se zpožděním dojmy z Madridu. Pro mě třetí návštěva, pro Camilu první. Město je pořád pohodové, i když nemá jasný okouzlující šarm jako města jiná (třeba Amsterdam). Přívítalo nás ohromné vedro, další dny bylo počasí aprílové (v Bilbau celou dobu pršelo, takže jsme to stejně měly lepší). Jednou jsme přespaly u kamaráda Luise, další dvě noci jsme spaly v hostelu (Luis bydlí fakt hodně daleko od centra) - hostel byl hned vedle nádraží Atocha, odkud je všechno blízko, tak to bylo fajn. Věnovaly jsme se klasickým turistickým činnostem, já jsem teda tentokrát vynechala Museo del Prado, protože jsme nestihly čas, kdy je zadarmo (podařilo se nám to s muzeem královny Sofie), a já už jsem ho viděla dvakrát, tak jsem radši psala pohledy a tak. Vrcholem výletu byl koncert Coldplay, který téměř proběhl za deště (pozn. bylo to na otevřeném stadionu) - ale kluci z kapely to maj asi tam nahoře dobrý, po prvních předskokanech pršet přestalo, chvíli byla duha a pak už vůbec nepršelo. I když teplo kdovíjaký teda nebylo. A bylo to moc pěkný.

Urdaibai

Urdaibai je chráněná krajinná oblast vzdálená od Bilbaa hodinu jízdy autobusem. Je zapsaná v seznamu UNESCO, především proto, že zde přebývá mnoho vzácných stěhovavých ptáků. Zaujímá plochu 220 km² a její osou je řeka Oka, která ústí do Biskajského zálivu. Ústí řeky je širokánské a podléhá odlivu a přílivu. Zatím jsme do této oblasti vyrazily na výlet dvakrát - dnes a minulou sobotu. A byla to krása. Fascinující propojení téměř středoevropské flóry a výhledů na moře a vlny rozbíjející se o skalnaté pobřeží. Malebná městečka na pobřeží. Ústí řeky, které se při odlivu mění v pláž se spousto malých jezírek. Koně. Ovce. Krávy za nimiž je opět vidět moře. Platany. Pán, který se tu narodil, ale sotva mluví španělsky, evidentně je Bask jako řemen. No prostě nádhera.