Cesta domů

Cesta byla zajímavá, i když poněkud unavující, každopádně jsem našla nejvnější způsob dopravy Bologna-Bergamo :-) Letiště v Bergamu je vtipné, takové mini (jako ostatně většina letišť, kam lítají lowcosty). Několikrát jsem obracela oči v sloup, prvně to byly Češky v kožichu, co se tvářily, že znají celý svět, pak absence míst k sezení na letišti, pak že jsem musela na bezpečnostní kontrole zapínat počítač (asi jestli nevybuchne), Italové nemluvící anglicky, letušky nemluvící anglicky, zamilovaný italský páreček vedle mě, který si na vzlétnutí suverénně zapnul ipod.. a vůbec.

jo a vánoční party ve čtvrtek byla velmi příjemná, fotky jsou online :-)

a já už plně jedu život v Praze, dnes jsem absolvovala první Štědrý den, fotky taky časem online :-)

Tak za pár se uvidíme..

No většina z vás už to ví moc dobře, páč nějakou dobu prudim s plánováním setkání, srazů, besídek.. Ale pro všechny případy, v pátek večer dorazim do Prahy. Těšim se, ale je to zvláštní, vlastně se po třech měsících jedu podívat na svůj "starý" život.. Nemyslete si, že se na vás netěšim, to jenže sotva jsem začala život tady, jedu se mrknout na život v Praze. Nevracim se, jenom se jedu podívat. Zvláštní pocit.. Ještě k tomu nějaké problémy, moc přemýšlim všeobecně, s tim by se mělo něco dělat, ale nevim co, zjišťuju, kdo bude a kdo nebude na letišti, což mě zase mate, nějak se to mění.. No prostě tyhle dny zmatek.. naštěstí jsou tu lidičky, co mě podrží, vážně tu mám život, cítím se tu jako doma, i když teď mám trochu problém s financema (krom paní domácí ještě internet..), ale stejně. Prostě je to celý nějaký divný. Tak aspoň je chvilku tenhle blog vyloženě blog jako deníček a ne jen suhcý popis událostí.. bhhhhhh, drnc drnc... asi mi hrábne.. tak se nelekněte, až mě uvidíte ;-)

Sousedovic net

Hehe, další příspěvek rozprávějící o internetovém připojení, ale závislák nejsem, nebojte ;-) No já jenže jsme dnes objevily sousedovic síť bez hesla, která ovšem funguje jen u mě u stolu a u mě na posteli, takže teď Francesca s Alou vegetují na mojí posteli s notebookama, hezký pohled :-) Schválně, jak dlouho to vydrží, jestli dlouho, tak probdím noc ;-)))

GR!

No tak dnešek byl veselý hned od začátku, ráno přišel instalatér, protejkal totiž bidet. No vzápětí se ukázalo, že naše skvělá paní domácí Francesce na opravu neposlala peníze a pak když jsme jí volaly se rozhodla, že to nezaplatí vůbec - nezdá se jí, že ta částka nakonec bude vyšší, protože bylo potřeba vyměnit oba kohoutky, podle instalatéra tam byla cca 20 let. No tak jsme to zatím musely zaplatit my, protože instalatér už pracoval.. Takže super, ta **** si jako myslí, že budem platit výměnu kohoutků, který jsou starý skoro jako my!!! takže jsme si pěkně zanadávaly, ještě takhle před Vánoce, mě osobně zbývá peněz dst málo, baba jedna ********** to bude ještě veselé až si přijde pro příští nájem, ********* ....

no potom písemka asi nic moc, něco jsem si vymyslela, ale těžko to bude stačit. ještě k tomu se zase zkazilo počasí, zebe zebe, brrr. no intenet mě trochu uklidnil, upeču buchtu a snad bude dobře, akorát teda mě pěkně **********

Fotky online

Tak už zase jede obecní síť, takže jsou už online všechny fotky z Milána (nicméně nepopsané) a teĎ dokončuju fotky z Carlovy promoce, tak se jukněte. Jinak jsem včera psala písemku z italského politického systému, dost jsem improvizovala mi přišlo, ale lze to brát i tak, že hurá, už můžu improvizovat (aspoň trochu) i v italštině.. zítra mám nicméně další písemku, na kterou tohoumim ještě míň, tak nevim nevim.. no pak už mě čeká odpočinkovější týden s lehkým studiem a předvánočními party :-)

Bangladesky net

zdarek lide, tak dneska pro zmenu nejde ani obecni internet, takze zdravim z jedne z mnoha mistnich bangladesskych provozoven netu, dalsi zajimava sociologicka zkusenost :-) Ovsem musim rict, ze tu maj dokonce mikrofony a webkamery.. no akorat teda nemuzu natahovat fotky na net, chjo! Tak aspon popisu, co se dalsiho prihodilo: ve ctvrtek teda Verca vyrazila do Verony a Trenta a ja na Carlovu promoci. Vlakem jsem jela s Damianem, tak mi ty 4 hodiny utekly alespon o kapanek rychleji. Samotna promoce, ci spise obhajoba diplomky, byla zajimava hlavne tim, ze na sobe mel Carlo oblek, coz se jinak nikdy neda videt, tak uz se prave tesim az uvidite fotku. Tematu diplomky jsem samozrejme rozumela prd, protoze nejen ze to bylo italsky, ale bylo to rychle italsky (omezeny cas) a jeste navic o cemsi z fyziky.. no nic, prespavala jsem u Giacoma, protoze u Carla bylo dost plno, tak jsem si nekolikrat profrcela Rim na motorce, coz je vylozene prima zazitek, akoratze prselo a Gicomova motorka ma ponekud deravou sedacku, takze je to spis jakoby clovek sedel na nasakle hoube. ale jinak prima :-) vecer jsem byla s Carlovyma rodicema na veceri. myslela jsem, ze to bude jako nejaky vetsi, ale nakonec tam byla jen rodina (rodice, bratr, teta), Damiano (byl jakoze u nich) a ja, takze to bylo jak kdybych byla v rodine, krasa. Jidlo bylo naprosto fantasticke, snad cele osazenstvo more a na zaver dortik, z ktereho vytekala cokolada.. mnam! no v patek rano jsem musela zpet do Boloni, a hlavne jsem musela brzo, protoze od deviti byla hlasena komplet stavka dopravniho sektoru, v Rime stavkovali i taxikari.. hukot, nakonec jsem to vychytala a odjela z Rima vlakem za pet minut devet a zrejme to byl posledni vlak, ktery to rano z Rima odjel.
Vecer jsme byly s Vercou na aperitivu v Cicileu, pohodka. A v sobotu mi Verca odjela, jeste mi volal Carlo, jak si vazi toho, ze jsem na tu promoci prijela.. takze odpoledne jsem stravila v naprosto nostalgicke nalade, dve hodiny ve vane pomohly jen trochu.. no ale nakonec jsem vyrazila vecer za Christianem a s jeho prateli jsme stravili vecer i znacnou cas noci, na aperitivu a pak na diskotece (ci cemsi podobnem), takze to bylo supr. a ted se snazim ucit, gr.. ve stredu a v patek mi drzte palce.
jinak do Prahy hlasim navrat 14. vecer, coz je za chvilicku.. pro setkani se ozvete co nejdrive, zda se, ze budu mit plno.. pap

Pozdrav z netu

Tak jsem na chvilku zaběhla na net, nějak je toho teď hodně, tak nestíhám. Víkend v Miláně yl poněkud šedivý, ale jinak fajn. V pondělí jsme u nás udělaly aperitiv, nakonec samý holky :-)) VErča je dneska ve Florencii, zítra jede do Verony a do Trenta, já do Říma na CArlovu promoci. Online budu asi zase v pondělí, na net už jsem narvala pár fotek z Milána, ale všechny bohužel nestíhám.. :-(

Tak už bez internetu

Pro velký úspěch odpojili net oden dřív než jsme čekali. Takže jsme sice doufali
y správným směrem, že jsou Italové neorganizovaní, ale myslely jsme, že to bude znamenat odpojení pozdější. A ono ne.
No takže teď sedim v místním kanclu pro styk s veřejností, kde je wifi. Asi začnu psát nějaké sociologické pojednání, protože pozorovat ty lidi je fakt vtip.

Jinak jsem dneska s Marisou byla na opravdové italské snídani a to v oblíbeném Cicileo Café, bylo to fajn, už si nás tam pamatují. Bohužel Marisa už se v pondělí vrací do Curychu..

Jo a nejde mi tu spustit icq, ani přes qip, mirandu nebo icq go, asi je to nějak blokované. Takže prosím mejl, instalaci msn či skype.

to je asi všechno, jdu řešit mejly, zítra hurá do Milána. No aspoň se na to vyspim, když nebudu brouzdat do noci po netu..

Internet

Tak zítra by měl být poslední den našeho dosavadního netového připojení, kdy se fastwebu podaří zprovoznit novoou smlouvu, nevíme, prej za 20 dní.. což pro mě prakticky znamená, že do odjezdu utrum. Dneska jsem se ale zaregistrovala na místní obecní web, takže na nějaký mejly to bude, snad i na natažení fotek či zápisků do blogu. No aspoň se budu trochu učit a nebudu do noci vykecávat s nejmenovanými příbuznými ;-)

18/30

Tak druhá písemka za 18 (stále ze 30). Což je minimum na projití, takže jsem studovala (haha) přesně tak, abych prošla. Buono, no? :-)))

Začala jsem nosit bundu.

Česko-polská večeře

Původně plánovaná na normální večeři se trochu zvrhla a nakonec nás bylo 12, Alicja statečně udělala polské jídlo a já jsem udělala perník jako zákusek, takže prima. Skoro všichni hosté přinesli víno a nakonec jsme vypili 8 lahví, takže načatá kolekce lahví v kuchyni nad linkou značně pokročila ;-) No prostě pohoda, ještě jsme se pak byli podívat na brazilské party, kde jsem se vyřádila na parketu (víno způsobilo, že mi bylo absolutně jedno, kdo kouká) a v noci prudila Jirku na icq, páč jsem nemohla usnout a on byl chudák zrovna online, tímto se omlouvám.
Celkově povedená akce.

Jinak jsem změnila telefonní číslo, takže pokud někdo máte zájem, řekněte si (tady ho prezentovat nebudu).

První akademický úspěch

Tak hurá, z první písemky mám 28 bodů (max 30)!!!! A náhodou jsem koukala kolem, co maj jiný erasmáci a ne všichni měli hodně (protože se říká, že erasmák nikdy nedostane míň jak 27), tak třeba se mi to i celkem povedlo. Se vší skromností jsem písemku připíchla na ledničku :-)

Jinak tu jsou čokoládové trhy, se stánkama ze všech koutů Itálie, fakt muka, naštěstí jsem šla zatím vždycky kolem s plným břichem.. A vánoční výzdoba už je snad v celym městě. A začala být celkem zima, na večerní procházky už asi budu vytahovat bundu..

Přetopená aula, svatý Martin a vánoční výzdoba

Začíná mě dost iritovat přetopená aula, ve které musim třikrát týdně strávit dvě hodiny. Vchází se tam přímo zvenku, takže fakt šok - jako by mě někdo praštil. A pak se tam nedá za ty dvě hodiny dýchat, dneska už jsem myslela, že budu zvracet - a pak se rozhlídnu a koukám, že dobrá půlka spolužáků má na sobě mikinu, jeden kulicha (teda takovýho toho rádoby cool), jednou tam slečna vedlě mě byla hodinu v kabátu!!! A to je tam ještě tak půlka erasmáků, to nevim, na jaký počasí jsou zvyklí..

Jinak svatý Martin sem nepřijíždí na bílém koni (celý den svítilo sluníčko a akorát večer trouchu foukalo.. cha!), ale přináší nové víno. Sice nepadá z nebe, ale dala jsem si na mini koncíku k oslavě sklizně a bylo fajn (technický termín znalce).

A podle mé předpovědi, po dušičkách (a hlavně halloweenu) se tu začala ve velkém instalovat vánoční výzdoba, na obrázku auto s obříma vločkama (jestli to pak nejsou spíš vloky..)

Česká večeře - povidlové tašky

Tak i tentokrát sklidilo české jídlo úspěch, mňamy mňamy, všichni (Ala, Ina, Damiano, já) jsme se oblizovali a pěkně jsme se nacpali. Pak jsme chtěli koukat na film, půjčili jsme Ocean's 13, ale nějak se nám to nelíbilo, tak jsme se radši navzájem namasírovali a pak se rozpustili ;-)

Necítím potřebu to komentovat..

Druhý test ve větrné Boloni

Tak dneska jsem psala druhou písemku. Nejlepší zážitek byl během zapisování prezence (běžná praxe, předčítají se zapsaní studenti, nás bylo asi dvě stě), kdy se docentka zasekla u Pave.l..kova? Takže celé dvě stovky přítomných studentů zvědavě obrátilo zrak k mé maličkosti, když jsem se ohlásila jako přítomná. Bezva. Tak už si aspoň nemusim připadat divně, že si sebou nosim Reflex a mám blonďatý vlasy, už je každýmu jasný, že jsem nějaká divná, asi Ruska nebo tak.
Test se skládal ze dvou otázek, celkem jednoduché, ovšem bylo trochu okýnko, tak uvidíme, jak to ohodnotí.

Jinak v Boloni dneska fučí vítr, prvně jsem si vzala rukavice (ale pořád chodim v saku, to jen na ručičky zebe). Všude lítaj odpadky. Zvlášť kolem tržiště to byl zážite. Šla jsem tamtudy, abych se vyhnula jakési manifestaci na mé obvyklé trase ze školy.
Jinak v "našem" supermarketu jsou teď dost slevy, tak jsem za 18 euro udělala mega nákup a k večeři jsem měla půl balení noků za 50 centů, mňam :-)

No doufám, že se zítra v Praze nestane nic strašnýho, nechoďte mi do centra, Jiří koukej se někde zabarikádovat..

Myška

Veselá příhoda, Gaia dala na chodbu za dveře tašku s odpadky a když šla Ala ven, zjistila, že v tašce leze myš. Vzhledem k tomu, že všichni ostatní vypadali (teda spíš vypadaly), že budou ze slova myš zvracet, osvobodila jsem ji já. Chudinka vyděšená upalovala pryč co to dalo. Taková pěkná malinká hnědá myška. A holky dělaly, jak kdyby nevim co byla nějakej netvor.. akorát teda musíme řádně zavírat, aby nevlezla do bytu, v posteli bych jí přeci jen mít nemusela..

Víkend s Baru

Tak na víkend tu byla Baru, takže jsme byly za turistky. V sobotu jsme vylezly na věž Asinelli, bylo tam dost lidí, protože bylo nádherně. V neděli jsme byly na kopečku u baziliky San Luca, která je bohužel postavena zády k městu, takže neposkytne očekávaný výhled. Ale stejně tam bylo hezky. Celý víkend jsme se cpaly pizzou, těstovinama a zmrzkou, návštěvy jsou dycky dobrá omluva ;-) fotky na albu už jsou, tady najdete Carlovy fotky z Florencie a Mantovy (klik na Firenze a Mantova):
http://picasaweb.google.com/ilbarbaricore
pap

Mantova

Dnešní den jsem strávila v Mantově, s Carlem a jeho bráchou Lorenzem. A bylo to skutečně prima. Takové nenuceně poznávací, ale neturistické, spíše procházka s přáteli. I když je Mantova dost malá, čas utíkal rychle. Vlastně jsme viděli jen pár věcí (Palazzo Ducale, Palazzo Te, kostel San Andrea), ale zase v klidu. K obědu jsem měla misto primo pianto, mix prvních chodů, z těstovin. Nejzajímavější byly ty z dýně, byly neobvyklé a dobré (tím ovšem ty ostatní nechci vůbec schodit, byly taky mňam). Takže město pohoda.
Cestou zpět jsem si teda na přestupu v Modeně spletla vlak a odjela opačným směrem, ale vůbec to není moje vina; spolu se mnou se zmýlila celá skupina italských gymnazistek. Ono se není co divit, když je na vlaku napsané "per Bologna" (tj do Boloni), člověk by řekl, že vlak jede do Boloni a ne z Boloni. Naštěstí z Parmy, kde jsme vystoupili, jel za chvíli vlak zpět do Boloni, takže to nedopadlo tak hrozně. Akorát jsem v Parmě ztratila pepřák, což mě mrzí. Ale jinak nádherný den (zase bylo krásně), fotky budou, ale teď musím jít spát, zítra přijede Baruš, tak abych byla čerstvá. Takže s fotkama počítejte spíš někdy po víkendu, zatim jsou ve foťáku.

První písemka a jiné

Tak jsem napsala první test. Oproti očekávání jsem ani nepoužila slovník, který jsem měla povoleno donést. Což je na jednu stranu fajn, ale na druhou stranu nevim, jestli to neznamená, že jsem psala příliš obecné řeči a žádné konrkténí informace. No uvidíme. Jinak obě italské spolubydlící odjely domů (zítra je svátek, tudíž vzniká čtyřdenní ponte - tj. most, oblíbená italská zvyklost) a Alicje přijela na návštěvu kamarádka z Varšavy. Aspoň oprášim angličtinu, nějak mi ta italština vysává mozek. Jinak jsem dneska byla na aperitivu z mladíkem z řeznictví, což bylo celkem příjemné. Takže fajn. Zítra spim a pak se učim, což už je slabší.. no nějak to dopadne. Zdarec lidi, je tu krásně, ale stejně mi chybíte (alespoň někteří z vás :-) ).

Florencie

Celkem neplánovaně jsem dnes vyrazila na výlet do Florencie - s Carlem, Damianem a jejich třemi kamarádkami (dvě Francouzsky). Byla jsem jediný účastník nemluvící francouzsky, takže jsem byla občas vyřazena z hovoru, ale po měsíci v cizině mi to ani tak nepřišlo.
Počasí bylo naprosto supr, teplíčko (skoro celý týden pršelo, takže ta krása ještě víc vynikla). Město nádhera, samozřejmě jsme stihli jen zlomek, což mě neva - stejně jsem si říkal, že do Florencie vyrazim minimálně dvakrát, vlakem jsem tam za hodinu.. Takže pohoda.
Dóm je neskutečně nádhernej, fakt hrozně moc. Nebyli jsme na zvonici, tm vyrazím příště. Ale taky jsme byli v Battisteru (křtitelnice), což je taky dost krása. Pak jsme taky vylezli na kopec, z kterého je výhled na celou Florencii, takže mám fotky jak z pohledu - ty najdete tady: picasaweb.google.com/lenickaslunicko2 (v tento moment jen část, dodám během zítřka asi).

Řeznictví

Tak jsem se dneska vydala koupit vepřovou plec, jelikož v neděli přijde na český oběd Carlo. V supermarketu neměli, takže jsem musela do řeznictví. Asi poprvé v životě jsem kupovala maso v řeznictví :-) No dobře, přišla jsem, viděla jsem o chci a řekla si o to. Byla jsem ovšem trochu překvapená, když řezník vytáhl celý flák masa i s nohou. A že jako si musim koupit tohle celý, po kouskách ne. Ale byl tak hodný, že mi to aspoň nařezal, protože představa, jak nesu v podpaží celou tu nohu byla dost vtipná. Takže jsem nenesla nohu, ale čtyřkilovou tašku masa - většina obsahu putovala ihned do mrazáku, kus do lednice na neděli a kopýtko okamžitě do koše.
No kluk za kasou v řeznictví mi pochválil tašku (tu s Beatles) a řekl si mi o číslo. Začíná se mi tu líbit :-)

La festa di laurea di Damiano

Damianova popromoční party. Milá sešlost, na kterou jsme se vydaly s Alicjou. Nicméně všichni mi byli zřejmě tak rozhozeni z toho, že se začíná už v půl osmý, že byli pro jistotu už v půl devátý namol. Celkově akce přpomínala veselou svatbu na východě (typu Balkán), bohužel pro nás dvě svatbu lidí, které neznáme (znaly jsme tam celkem asi šest lidí z takový stovky). Ale stejně jsem se bavila, hudba byla supr (housle a tahací harmonika), jídlo mňam (něco slaného a pak takové minihoblížky a minicroissanty) a lidi veselí a milí. Dokonce mě jeden účastník požádal o telefonní číslo, které jsem sice poskytla, ale moc to nevidim. Sice je milé, když se někdo dvoří, ale pět po tříminutovém rozhovoru na moje oči mi přijde dost laciné..

Nicméně je zajímavé, že tady je vždycky hurá akce hned po závěrečné zkoušce. Nešlo mi to do hlavy, protože co když zkoušku neuděláš? Pošleš rodinu domů a zrušíš party? Ale přišly jsme tomu na kloub, tady totitž státnice (nebo její obdoba) vlastně není ani tak zkouška jako prezentace diplomky a vždycky tedy projdeš. Takže proto.

Pohádka

Prezident Ača

Taky neznáte? Ale jo, není to nikdo jiný než Hácha po italsku. Holt má trochu smůlu, že jeho pžíjmení obsahuje hned dvě hlásky pro běžného Itala nevyslovitelné, tj. H a CH. To CH je snad ještě horší než H, všichni Italové, které jsem viděla při pokusech ho vyslovit, se málem udusili. Takže Ača, prezident Československa.

((Zkušenost z přednášky mezinárodního práva))

Praha drinking team

Denně vídám tak tři lidi s tričkem z Prahy. Což je sice milé, ale absolutně vždycky je to tričko Praha - Drinking team, nikdy nic jiného, žádný Kafka, Golem, Karlův most nebo cokoliv jiného (to myslim, že v Praze prodávaj fakt velký výběr hezkých triček.. asi si nějaký koupim, abych ukázala, že není jen drinking team). Nicméně mi to přijde poněkud smutné. Praha rovná se chlast. Sice máme nejlepší pivo na světě, ale snad nemáme jenom to..

No veselejší je, že jsem v mikině Praha Drinking team viděla i bezdomovce. Bejvala bych si ho vyfotila, ale byl to takový ten akční a prudící, tak jsem se bála, aby mě nesejmul..

Resuscitace počítače

Poklidnou neděli mi narušil kolaps počítače. Po hodině jsem ho celá zpocená a vystresovaná oživila, takže se mi obrovsky ulevilo, vypadalo to fakt bledě. A bez kompu bych tu teda přežívat nechtěla..
No v tuhle chvíli funguje normálně ŤUKŤUKŤUK. Takže jsem stihla strávit odpoledne prolejzáním stránky s filmama a hudbou, kterou našla Alicja (shlédla jsem Ratatouille ((i jsem je u toho jedla)), jedny Simpsonovi, spoustu klipů..) - takže až budete chtít strávit další hodiny u počítače, mrkněte sem www.tv-links.co.uk dost toho nefunguje, ale pořád zbývají hodiny a hodiny zábavy (momentálně mi nejde zadat hyper odkaz, tak musíte kopírovat)..

Chapliniana

Tak dneska jsem vyrazila na výstavu o Chaplinovi, která je tu v rámci celé větší akce o Chaplinovi (ještě divadlo a kino - to jsem viděla Moderní dobu a Diktátora) - . Naštěstí jsem v kině uzmula poukázku na slevenku, takže jsem místo 8 euro platila jen 4,50. Výstava rozhodně pěkná, v příjemných prostorech místní centrální knihovny (Sala Borsa). Trochu mě mrzelo, že popisky a vysvětlivky byly jen italsky, nějak jsem myslela, že už je celkem normální mít i anglickou verzi, ale budiž, celkový příběh a smysl jsem chytla, takže dobrý. Nechyběly ani ukázky z filmů a plakáty, našla jsem i jeden československý na Diktátora. Celkově teda dobrý ;-)

Kuřáci

Taky tu smrdí kuřáci. Uvnitř odniku se tu naštěstí kouřit nesmí, takže se dá všude dýchat a oblečení se nemusí prát po každé návštěvě hospody. Nicméně Italové kouří skoro všichni, takže se shromažďují v hloučcích před hospodama. Anebo před aulama. A to mnohdy tak, že neudělají ani celý krok ze dveří a už si zapalují. Vzhledem k jejich mknožství to pak v leckteré aule či univerzitní chodbě smrdí víc než v hospodě. Vtipné.

Bologna puzza

Bologna smrdí. Abyste si nemysleli, že je to tu město zaslíbené. V centru centru je trávy minimum (většinou oplocená) a je tu hodně psů. A očividně tu ještě nevynalezli pytlíky na extrementy, natož aby tu náhodou někde byl speciální koš. Takže nikdo nesbírá. Tak si to představte.

Momentálně smrdí i naše umyvadlo, protože Gaia usoudila, že je dobrý nápad vyčistit ucpané umyvadlo dle receptu našich babiček bez ohledu na to, že už mezitím Francesca koupila mr. proppera. Recept spočívá v tom, že se do odtoku nasype hrubá mořská sůl a zaleje se to svařeným octem. To se několikrát opakuje. Mňamka. Ale a to funguje, zřejmě to je takovej sajrajt, že rozežere uplně všechno (umyvadlo naštěstí zatím drží).
Salve.

Nové web album

Jelikož album picasaweb.google.com/lenickaslunicko je již plné, založila jsem pokračovací: picasaweb.google.com/lenickaslunicko2 . Zatím jsou tam fotky z "holčičího" večera se spolubydlícíma.

7. října

Den nezačal nijak valně, ale nakonec byl prima. Sice jsme musely vstávat kvůli paní domácí, která se ohlásila na devátou (nájem) a nakonec přišla v půl dvanáctý, ale čekání jsme si zpestřily hrou se svíčkami. Pak jsme se společně naobědvaly a poté si třikrát vyslechly znělku Šmoulů v italštině (jmenují se Puffi, a stejně jako v češtině je sloveso šmoulit, tady je sloveso puffare).. Pak jsem šla s Martinou a její kamarádkou do kina na 2 dny v Paříži (celkem pěkné, vtipné, příjemné) a pak do baru, kde měli plzeň!! Huráá :-) Sice nejdražší plzeň, co jsem kdy měla (2,50 euro - za třetinku), ale byla mňam (proti těm lektvarům co tu maj za stejnou cenu..) - tak jsem si hned vzala i jednu lahev domů, pro případ krize mám v lednici pocit domova :-)) Cestou domů jsem potkala procesí, ještě tady nějak doznívá svátek San Petronio, páč přímo na Piazza Maggiore byla mše.. Toť vše, jsem unavená, jdu spát, abych příjemně začala třetí týden školy (už!).

Bazén

Tak svůj čtvrtý týden tady jsem zahájila výletem do bazénu. Je poněkud daleko, takže jsem tam ťapkala přes hodinu (protože jsem škrt a nechtěla jsem platit za bus) a pak jsem to čtvrt hodiny hledala, ale výsledek stál za to. Bazén je sice už trochu letitý, ale bylo tam málo lidí, příjemný personál.. Takže jsem si naprosto báječně zaplavčila a i jsem se poctivě učila potápět obličej a dejchat do vody (pro neznalé: sice strašně rád plavu, ale bojim se potápět obličej natož celou hlavu, takže většinu času plavu jak matrona s krkem vyšponovanym nad vodu..). No pohoda. Odtamtud jsem šla na přednášku a tentokrát jsem neodolala autobusu, protože jsem za prvé nestíhala a za druhé jsem si nechtěla hned pokazit příjemně vláčný pocit po plavání. Celkově supr! (a jestli mi občas Alicja půjčí kolo, abych tam dojela na kole, bude to uplně bezva)

San Petronio

Včera, tj. 4. října, měl svátek San Petronio, patron města Boloni. Příjemné je to hlavně v tom, že se nepracuje ani nestuduje :-) Město pořádá několik věcí, pak hlavně pořádá akce církev, jako pocta soše patrona, mše - té jsem se i s Inou a Pauline zúčastnila, byla poměrně dost dlouhá, ale zajímavá. Bazilika je ohromující a byla naprosto přecpaná lidmi. Dojem trochu kazil třeba žvákající karabiniér nebo telefonující paní kousek od nás.. Nejhezčí byly zpěvy, akorát tedy text "jsem vinen, jsem strašně vinen" (hrubý překlad) mě poněkud dráždil (katolíci prominou, ale je to tak). Ale jinak fajn. Měla být ochutnávka boloňských chutí, ale zjistily jsme, že to bude jen mortadella, tak jsme se šly radši najíst domů a pak oslavit patrona tancem, před kterým jsem shlédly ohňostroj (héézký, mooc heezký, řekl by Íjáček). No prostě tak, nic zvláštního, ale nebylo to špatné. Navíc jsem měla večer odvoz na motorce skoro až domů, takže už žiju skoro jako místní (ale mamince to neříkejte).

Ferrara

Váhala jsem, ale nakonec jsem jela na Erasmus výlet do blízké Ferrary. A rozhodně jsem nelitovala! Výlet byl organizován jen tak lehce, takže jsem nakonec strávila celý den jen se třemi erasmačkami (Ina, Pauline, Julie) - pěkně jsme se prošly a byla to legrace. Ferrara je krásné město, jak budete moci vidět na fotkách, které zrovna dávám dohromady (je jich dost hodně). Prošly jsme všechny význačnosti až jsme nakonec byly rády, když jsme padly na zem v parku, kde se odehrával balloon festival, což byla v podstatě pouť a jarmark, kde jednou z atrakcí byly balóny - ty byly teda ale moc pěkné. U několika stánků jsme ochutnaly sýry (to je všeobecně na Itálii pěkné, v gelaterii vám běžně dají zrmzlinu ochutnat, pokud váháte..), i sladké - nakonec jsme neodolaly sicilským mňamkám. Já jsem si (jak jinak) koupila náušnice. Ina si koupila půl kila sýra pecorino :-D
No prostě pohoda, Ferraru doporučuju, i když mě zklamalo, že se nemůže na židovský hřbitov, ale jinak katedrála krásná, hrad taky - to jsme sice nešly na prohlídku, protože stojí 7 euro a to se nám nechtělo, ale na nádvoří jsme chytly stylové představení, takže to bylo fajn. a vůbec, pohoda jazz :-)
(a mimochodem, víte kolik legrace se dá užít s balonky od fiatu?)

První týden školy

Přežila jsem. Včera večer jsem byla sice uuuplně kaput (fakt děs, jak se musim pořád soustředt na každý slovo, který se řekne a který případně chci říct já), ale přežila jsem. Mám toho celkem dost, vybrala jsem si čtyři kurzy, jeden je dvakrát týdně, zbytek třikrát. Nejdřív mě děsilo, že každá hodina trvá dvě hodiny a rozvrh je dělaný bez pauz, ale nakonec se ukázalo, že se začíná vždy později (většinouo 15 minut) a končí se tak o 10 minut dříve, někteří vyučující dělají i pauzu (správně postřehli, že pozornost studentů rychle klesá) - takže nakonec jsou tu pauzy dělší než v Praze ;-) No pro mě jsou hodiny stejně dycky hrozně dlouhý, fakt je to náročný tak moc poslouchat. Navíc si připadám jako šprt, musim sedět vpředu a ještě bych nejradši na ukecané studenty dělala "pšt pššt, neslyšim".. No snad se to zlepší. Taky se děsim toho, co budu muset číst. Na dva předměty máme vyloženě učebnice, to je fajn. Na zbylé dva je literatura. Z toho fakt drsná bude historie subsaharské Afriky, paní docentka si tak vykládá co jí napadne, nevidim žádnej systém a ještě jí čtvrtinu nerozumim, takže to bude bezva - ještě k tomu je to jediná ústní zkouška. No naštěstí když neudělám tuhle jednu zkoušku, neměl by to být problém, protože erasmácký limit je o dost nižší než co mám zapsáno.
No taky jsem obíhala ještě nějaké podpisy, asi dvakrát jsem se ztratila na Faklutě politologie - neuvěřitelně komplikovaná budova, kam se hrabe Hollar!!! Ale při té příležitosti jsem objevila zahradu Alexandra Dubčeka, mooc hezká, akorát bustu někdo odnesl ze stojanu ;-)
No v zásadě je to docela pohoda, ale musim strašně moc přemýšlet a budu muset začít číst ty knihy, abych měla náskok, když si budu překládat každý třetí slovo..
A abych nezapomněla, upekla jsem bábovku - z polovičního množství (už jste do něčeho dávali čtvrtku kypřícího prášku?) a do uplně jiné formy, protože bábovkové se tu sice prodávaj, ale draze.. No ale povedla se, mňamy :-))
tak se mějte a jukněte na fotky, zs přibyly.

Erasmus procházka městem

Prohlídka města s organizací ESN se uskutečnila včera. Bylo tam strašně lidu, už jsem uvažovala, že si to nechám ujít. Nakonec jsem šla a nelitovala jsem. Rozdělili jsme se na dvě skupinky, takže dav byl o dost menší (i když pořád dav) a výklad byl nakonec bezva, aspoň teď můžu provázet hosty po Boloni a vim trochu co říkat :-) Nejdříve jsme byli v Comune di Bologna, což je asi něco jako magistrát, kde jsou fakt moc pěkný prostory. Nejsem si jistá, jestli se tam normálně smí, ale jestli jo, tak určitě ne zadarmo. A hlavně by mě nenapadlo se tam někde vnucovat. Takže prostory moc hezké a výhled na Piazza Maggiore paráda. Pak jsme se dozvěděli, proč má bazilika svatého Petronia useknutá křídla (takhle to zní blbě - prostě proč nemá tvar kříže ačkoliv ho samozřejmě původně měla mít jako všechny kostely): bazilika se začala stavět před Chrámem sv. Petra v Římě a když byl chrám dostavěn, papež rozhodl, že bazilika se nedostaví, aby náhodou nebyla větší než chrám sv. Petra. Takže dneska je bazilika "jen" třetí největší kostel na světě.
No pak jsem se třeba taky dozvěděla, že v Boloni je věží celkem dvanáct, ne jen ty dvě hlavní. Akorát, že nejsou tolik vidět mezi domy. Na dvě jsme se podívali - a je to fakt, kolem jedné jsem stoprocentně minimálně jednou šla a nevšimla jsem si jí. Chce to prostě koukat a občas zvednout hlavu ;-)
No a pak jsme se taky byli podívat na pietu v kostele Santa Maria della Vita, kterou vytvořil Michelangelův mistr Niccolo dell'Arca. Je fakt, že ty emoce jsou na tom vidět.
Nakonec jsme byli pozváni na aperitiv, což tady znamená pití, ke kterému dostane člověk zobání. Tady samozřejmě zobání nebylo nic extra, ale dobré bylo :-) Takže jsem byla uťapaná až hrůza, ale o něco chytřejší. Tak snad si z toho něco zapamatuju.

Zabydluju se..

Tak nadále to vypadá tak, že už mám všechny dokumenty - hlavně pěknou kartičku (teda spíš kartu, formát naprosto nepraktický) s vlajkou EU. Jakože sockuju na evropských fondech ;-) No teoreticky už mám teda všechno vyřízeno, ještě musim ve středu zajít za koordinátorem, profesorem Lewanskim. Tak jsem na to zvědavá. Nicméně pondělí začínají hodiny, takže koumám rozvrh. Většina předmětů je tu třikrát týdně dvě hodiny, některé dvakrát týdně. Takže haha. No první semestr toho budu mít celkem dost, mrzí mě, že asi budu muset vypustit Evropské právo, je jenom v jednom čase a to tak, že se kryje s Italským politickým systémem, který je taky v jednom čase. A to zas je přeci jen lepší studovat italskou politiku tady a evropský právo si dám s Plechovkou (škoda, už mi slíbila, že mi to uzná).
No jinak jsme byly s Alicjou zase v kině, protože jsme zjistily, že v rámci pocty Antonionimu dávají ještě jeden jeho film, Zabriskie point. Docela jsem rozumněla, asi tim, že mluvili normálnějším jazykem. Ale k úplnému chápání je to ještě daleko. No zítra jdeme asi na Poslední tango v Paříži ;-)
Taky jsme se jukly na Erasmus welcome party, docela maso. Sranda by to byla, kdybych ty lidi znala, ale nějak se na takovejhle akcích až tak moc neumim seznamovat. Ale nevadí, příště bude lépe. Jo ale každopádně průkazky Erasmus Students' Network vydává fakt fešák, trochu jako Dawson Leary, akorát má tmavé vlasy a je evidentně mnohem zlobivější než svatoušek Dawson.
Taky jsem pokračovala v objevování okolí, našla jsem shop Tutto per 99c (něco jako vše za 39) a hned jsem si tam koupila struhadlo, tady je jen takovýto křížkový, co je užitečný maximálně na parmezán, ale nic jinýho se na tom nedá nastrouhat. Taky jsem našla Park 11. září 2001, je na fotkách v albu, vypadá jak po výbuchu a smrdí výkaly (je tam sice záchod, ale nejde se do něj dostat, takže alternativu někdo vytvořil hned vedle) - prostě asi symbolika nebo co.
Příjemně mě naopak překvapil vnitřek Fakulty politických věd, krásný stropy, akorát to často dost brutálně hyzdí nábytek socialistického typu.. Ale budova jako taková je moc pěkná.
No tak teď už mě nic nenapadá, tak asi pro dnešek končim. Mějte se, jdu začít druhý týden pobytu.

Objevné procházky pokračují

Tak včera jsem objevila největší místní park, Giardini Regina Margherita (pojmenované po manželce Umberta I.) - velmi pěkné, už vim, kam se budu chodit učit (fotky na albu).
Večer jsme s Alicjou vyrazily do ulic, viděli jsme se s Damianem (kamarád Carla) a jeho kamarády ve velice milém baru Cicileo, kde maj velmi mňam dobrůtky k pivu a velice kreativně vyzdobený záchod. A pak jsme šly do kina, haha. Dávali Antonioniho film Identificazione di una donna. Tak něco jsem rozuměla, ale na smysl filmu to asi nestačilo. Nicméně kino je velmi pěkné a dávají zajímavé filmy, tak jsme si pořídily průkazku a budeme chodit.

Ikea

Tak jsem navštívila Ikeu na předměstí a konečně mám pokojíček skoro jako doma, nemusim spát ve spacáku, mám tu lampičku, konvici na čaj.. pohodka. Vtipné je, že Ikea je ve Via John Lennon :-)

První den "ve svém"

Tak trávím první den ve svém pokoji a vzpamatovávám se z obíhání všech možných bytů. Odpoledne jsem byla na procházce, takže jsem nafotila nějaké další fotky (Jirka mi poradil jak narvat na web fotky i přes stávku picasy, takže budete mít na co koukat). Dala jsem si zmrzlinu, kterou mi doporučil kamarád Giacomo - nejčokoládovější co jsem kdy měla, mňam. Pak jsem vlezla do nenápadně vyhlížející baziliky San Stefano a prolezla jsem značně velký areál na jehož konci bylo i malé muzeum a suvenýr shop, kde prodává kněz černoch málo mluvící italsky (a já myslela, že Afrika začíná až pod Neapolí). Kněz si myslel, že jsem Němka (jako skoro všichni tady) na Česko reagoval na fotbal a dokonce se ptal, jesli ho umim hrát, jako kdyby všichni Češi museli běhat za balonem. Nicméně tam měli levné pohledy, tak jsem hned nějaké nakoupila. A ten areál byl moc hezký, však kouknete na fotky. No a pak jsem si na trhu (klasická jižanská všehochuť) koupila přehoz na postel, který budu používat jako prostěradlo. A pak jsem se ještě stavila v obchodě, páč jsem ráno zapomněla na sůl, čaj, máslo.. no tak už se zabydluju :-) a teď jdu nahrát fotky.

problém s fotkama

ehm, tak můj počítač se rozhodl restartovat vždy když natahuju fotky přes picasu. Takže zatim se mi podařilo natáhnout jen pár fotek z Prahy. Snad to brzo nějak vymyslim.

Tak zase první, tentokrát však zápis z mého pokojíčku

Takže bydlim. Hurá, protože včera už jsem toho měla fakt plný kecky, měla jsem hlad, běhala jsem po městě sem tam z bytu do bytu, takže mě fakt bolely nohy (Bologna je sice malá, ale když člověk běhá sem tam a ještě si dvakrát splete adresu, to se to pak nasčítá..). Nakonec bydlim v dvojlůžkovém pokoji, žádný schopný jednolůžák nebyl (buď daleko, divný lidi nebo strašně drahej). Je to moc hezkej byteček, jsou tu dva jednolůžkové pokoje a jeden dvojlůžkovej. Slečny z jednolůžkových pokojů jsou velmi sympatické, Italka Gaia a Polka Alicja. Se mnou bydlí Italka Francesca, ještě jsem ji neviděla (vypadá to, že tu asi neni na víkend), snad bude taky fajn. Internet tu je, což je základ. Má to i pěknou kuchyňku s gaučíkem, což je fajn, protože pak je kam utéct (některý byty nic jako obývák neměly a to je pak horší když je nějakej problém).
Takže mám za sebou první noc, byt je skoro v centru (i když tady co neni v centru je v kelu), sice sem jde trochu ruch z ulice, ale pohoda. Taky mám na okně okenice, tak se tu dá spát ve tmě celý den :-))
Ráno jsem byla i nakupovat a úspěšně zaplatila kartou (se správnym pinem), takže už i mám co jíst, ráno jsem neměla vůbec nic (teda krom dvou tabulek čokolády). No odpoledne se asi půjdu projít lidskym tempem po centru, žádný spěch :-))
fotky co nevidět na picasaweb.google.com/lenickaslunicko

Prvni zapis z jihu

ahoj, tak travim prvni cely den v Boloni. Nejsem na svym pocitaci, takze zatim bez diakritiky (a obcas s prohozenym z a y). Let byl dobry a slunecny, letiste v Boloni vylidnene. Martina je moc mila, ukazala mi hlavni veci a zrovna zneuzivam jeji pocitac :-) Vcera jsem videla dva byty, druhy z nich bude doufam hostit me, jdu se tam za chvili domluvit, snad to dopadne. Taky jsem byla dnes v Ufficio Erasmus, zatim si jen vzali fotky a kopii pasu. Kazdopadne me tam meli v kompu, takze dobry. Taky z toho vyplyva, ze uz jsem byla na univerzite. Vypada pekne, fakulta, kam budu chodit ja, je nicmene jinde. Celkove se mi mesto libi, je to presne ta architektura, kterou mam rada. ted jdu resit, jak dostat veci k MArtininym rodicum do Kobylis, zitra sem jedou :-) pa

Rozlučka

Děkuji všem za supr atmošku, fotky najdete tady: picasaweb.google.com/lenickaslunicko/rozlucka

Budete mi chybět, já to ještě řádně obrečim, ale na party se brečet nemá (i když jsem to taky nedodržela..). Každopádně ahoj a snad bude brzo záznam přímo z jihu :-)

Jdeme s dobou

Tak jsem se rozhodla, že půjdu s dobou a založim si blog,je to přeci jen praktičtější než hromadné mejly z emigrace :-) Takže si to užijte, snad to bude i vtipné.