Damianova popromoční party. Milá sešlost, na kterou jsme se vydaly s Alicjou. Nicméně všichni mi byli zřejmě tak rozhozeni z toho, že se začíná už v půl osmý, že byli pro jistotu už v půl devátý namol. Celkově akce přpomínala veselou svatbu na východě (typu Balkán), bohužel pro nás dvě svatbu lidí, které neznáme (znaly jsme tam celkem asi šest lidí z takový stovky). Ale stejně jsem se bavila, hudba byla supr (housle a tahací harmonika), jídlo mňam (něco slaného a pak takové minihoblížky a minicroissanty) a lidi veselí a milí. Dokonce mě jeden účastník požádal o telefonní číslo, které jsem sice poskytla, ale moc to nevidim. Sice je milé, když se někdo dvoří, ale pět po tříminutovém rozhovoru na moje oči mi přijde dost laciné..
Nicméně je zajímavé, že tady je vždycky hurá akce hned po závěrečné zkoušce. Nešlo mi to do hlavy, protože co když zkoušku neuděláš? Pošleš rodinu domů a zrušíš party? Ale přišly jsme tomu na kloub, tady totitž státnice (nebo její obdoba) vlastně není ani tak zkouška jako prezentace diplomky a vždycky tedy projdeš. Takže proto.
Žádné komentáře:
Okomentovat