Pohovor 4. března

Tak pohovor proběhl ok. První štěstí bylo, že jsem se nakonec rozhodla jet autobusem a nikoliv na kole - mraky se mi zdály podezřelé a ukázalo se, že jsem měla pravdu, protože začalo poprchávat - a přesně ve chvíli, kdy jsem vystoupila z busu, se spustil pěkný liják, takže jsem na místo dorazila zmoklá jak slepice, vlásky slepený.. no tak aspoň bylo o čem začít konverzaci. Nakonec jsme se povohoru účastnili tři kromě mě jeden Venezuelan a pak Italka, podle mě trošku postižená, což samozřejmě není problém, ale přišlo mi, že jí chybí schopnost interakce, těžko se to popisuje, ale hned mi přišlo, že zrovna pro práci v turistické vesničce to asi nebude ono (taky nebylo). Nakonec mi pan pohovorovač řekl, že by mě teda vzali a že se mi běhe pár dní ozvou. Zatím se neozvali, nicméně jsem se ještě cestou busem domů rozhodla, že to nevezmu, protože platí málo - tak, že bych si věřila na vyšší výdělek v Praze, člověk si nemůže vybrat, v jaké části Itálie pracovat a navíc by mě z tý vesničky stejně nepouštěli. Takže prostě sice prima job, ale ne pro důvody, pro který si hledám práci já (pokud možno na dosah Boloni, výdělek,..). No takže pro tuto chvíli to vypadá, že mě budete mít na konci června zpátky v Praze.