Poštěstilo se a minulý týden jsem strávila v mojí milované Boloni, s mými milovanými a s milovaným jídlem :-) Celkově to byla dost žrací dovolená, půlka setkání probíhala u nějakého jídla (jak už je ostatně vidět z fotek picasaweb.googe.com/lenickaslunicko). Bylo krásné sluníčko - a to do mého příjezdu prý asi týden v kuse pršelo. Takže jsem to pěkně vychytala :-)
Ale abyste věděli, krom toho, že jsem jedla, tak jsem i v neděli byla v divadle - Grande Circo Inferno, hrála tam Ala. Byla to něco jako alegorie, cirkus s despotickým vůdcem, revolucí, prokletím moci, spoustou vtipů a protivládních narážek. Skončilo to ohromným potleskem a bylo to fakt pěkné.
Ve středu jsem byla v kině - Parole sante, o call center v Římě a celkem drsném vykořisťování zaměstnanců. V pátek jsem se vyšplhala ke kostelu an Michele in Bosco, byl sice zavřený (chytře jsem tam dorazila v jednu), ale byl odtamtud hezký výhled a prošla jsem se parkem :-)
Jinak jsem se pořád potulovala po nějakém jídle, nakoupila dárečky, poslala obvyklou kupu pohledů, nakoupila něco knih, nakonec si i zazpívala karaoke, zkoukla několik filmů s Hugh Grantem a celkem i spala (bohužel kromě posledních dvou nocí, takže opět jedu s deficitem). Taky byl v Boloni čokoládový trh, to vidíte z fotek - mňam! koupila jsem tam sicilské cannolli (ta věc co tam s Annou krájíme a jíme), neuvěřitelná dobrota.. Taky jsem viděla demonstraci zemědělců a kvůli páteční stávce mhd jsem se trochu proběhla - jako na truc zrovna jeden ze dvou dnů, kdy jsem potřebovala někam popojet (jinak je v Boloni všechno blízko) - i když ještě ten lepší, divadlo bylo uplně v kelu, tam bych nedošla (i když kvůli své blbosti jsem dost uběhla po svých, protože jsem omylem vystoupila děsně brzo, ještěže v Itálii začíná i divadlo pozdě).
Taky jsem měla to potěšení potkat se s ex-paní domácí, nechtěla jsem se s ní nějak bavit, ale neunikla jsem - už proto, že dorazila v SEDM RÁNO!! a pak měla spoustu blbých keců - prostě una rompicoglioni (laskavý čtenář promine lokální výraz a zalistuje ve slovníku).
Jinak na mě byli všichni hodní, povedlo se mi vidět všechny, hurá! akorát nevim, kdy se tam zas dostanu buuu... (a to víc buuuu po tom šoku po návratu - v Boloni sluníčko a krásně, tady sníh, tma, zima..)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat