Přetopená aula, svatý Martin a vánoční výzdoba

Začíná mě dost iritovat přetopená aula, ve které musim třikrát týdně strávit dvě hodiny. Vchází se tam přímo zvenku, takže fakt šok - jako by mě někdo praštil. A pak se tam nedá za ty dvě hodiny dýchat, dneska už jsem myslela, že budu zvracet - a pak se rozhlídnu a koukám, že dobrá půlka spolužáků má na sobě mikinu, jeden kulicha (teda takovýho toho rádoby cool), jednou tam slečna vedlě mě byla hodinu v kabátu!!! A to je tam ještě tak půlka erasmáků, to nevim, na jaký počasí jsou zvyklí..

Jinak svatý Martin sem nepřijíždí na bílém koni (celý den svítilo sluníčko a akorát večer trouchu foukalo.. cha!), ale přináší nové víno. Sice nepadá z nebe, ale dala jsem si na mini koncíku k oslavě sklizně a bylo fajn (technický termín znalce).

A podle mé předpovědi, po dušičkách (a hlavně halloweenu) se tu začala ve velkém instalovat vánoční výzdoba, na obrázku auto s obříma vločkama (jestli to pak nejsou spíš vloky..)

Česká večeře - povidlové tašky

Tak i tentokrát sklidilo české jídlo úspěch, mňamy mňamy, všichni (Ala, Ina, Damiano, já) jsme se oblizovali a pěkně jsme se nacpali. Pak jsme chtěli koukat na film, půjčili jsme Ocean's 13, ale nějak se nám to nelíbilo, tak jsme se radši navzájem namasírovali a pak se rozpustili ;-)

Necítím potřebu to komentovat..

Druhý test ve větrné Boloni

Tak dneska jsem psala druhou písemku. Nejlepší zážitek byl během zapisování prezence (běžná praxe, předčítají se zapsaní studenti, nás bylo asi dvě stě), kdy se docentka zasekla u Pave.l..kova? Takže celé dvě stovky přítomných studentů zvědavě obrátilo zrak k mé maličkosti, když jsem se ohlásila jako přítomná. Bezva. Tak už si aspoň nemusim připadat divně, že si sebou nosim Reflex a mám blonďatý vlasy, už je každýmu jasný, že jsem nějaká divná, asi Ruska nebo tak.
Test se skládal ze dvou otázek, celkem jednoduché, ovšem bylo trochu okýnko, tak uvidíme, jak to ohodnotí.

Jinak v Boloni dneska fučí vítr, prvně jsem si vzala rukavice (ale pořád chodim v saku, to jen na ručičky zebe). Všude lítaj odpadky. Zvlášť kolem tržiště to byl zážite. Šla jsem tamtudy, abych se vyhnula jakési manifestaci na mé obvyklé trase ze školy.
Jinak v "našem" supermarketu jsou teď dost slevy, tak jsem za 18 euro udělala mega nákup a k večeři jsem měla půl balení noků za 50 centů, mňam :-)

No doufám, že se zítra v Praze nestane nic strašnýho, nechoďte mi do centra, Jiří koukej se někde zabarikádovat..

Myška

Veselá příhoda, Gaia dala na chodbu za dveře tašku s odpadky a když šla Ala ven, zjistila, že v tašce leze myš. Vzhledem k tomu, že všichni ostatní vypadali (teda spíš vypadaly), že budou ze slova myš zvracet, osvobodila jsem ji já. Chudinka vyděšená upalovala pryč co to dalo. Taková pěkná malinká hnědá myška. A holky dělaly, jak kdyby nevim co byla nějakej netvor.. akorát teda musíme řádně zavírat, aby nevlezla do bytu, v posteli bych jí přeci jen mít nemusela..

Víkend s Baru

Tak na víkend tu byla Baru, takže jsme byly za turistky. V sobotu jsme vylezly na věž Asinelli, bylo tam dost lidí, protože bylo nádherně. V neděli jsme byly na kopečku u baziliky San Luca, která je bohužel postavena zády k městu, takže neposkytne očekávaný výhled. Ale stejně tam bylo hezky. Celý víkend jsme se cpaly pizzou, těstovinama a zmrzkou, návštěvy jsou dycky dobrá omluva ;-) fotky na albu už jsou, tady najdete Carlovy fotky z Florencie a Mantovy (klik na Firenze a Mantova):
http://picasaweb.google.com/ilbarbaricore
pap

Mantova

Dnešní den jsem strávila v Mantově, s Carlem a jeho bráchou Lorenzem. A bylo to skutečně prima. Takové nenuceně poznávací, ale neturistické, spíše procházka s přáteli. I když je Mantova dost malá, čas utíkal rychle. Vlastně jsme viděli jen pár věcí (Palazzo Ducale, Palazzo Te, kostel San Andrea), ale zase v klidu. K obědu jsem měla misto primo pianto, mix prvních chodů, z těstovin. Nejzajímavější byly ty z dýně, byly neobvyklé a dobré (tím ovšem ty ostatní nechci vůbec schodit, byly taky mňam). Takže město pohoda.
Cestou zpět jsem si teda na přestupu v Modeně spletla vlak a odjela opačným směrem, ale vůbec to není moje vina; spolu se mnou se zmýlila celá skupina italských gymnazistek. Ono se není co divit, když je na vlaku napsané "per Bologna" (tj do Boloni), člověk by řekl, že vlak jede do Boloni a ne z Boloni. Naštěstí z Parmy, kde jsme vystoupili, jel za chvíli vlak zpět do Boloni, takže to nedopadlo tak hrozně. Akorát jsem v Parmě ztratila pepřák, což mě mrzí. Ale jinak nádherný den (zase bylo krásně), fotky budou, ale teď musím jít spát, zítra přijede Baruš, tak abych byla čerstvá. Takže s fotkama počítejte spíš někdy po víkendu, zatim jsou ve foťáku.