Leiden

Včera jsem se vydala na výlet do Leidenu. Den to byl pozitivní hned ze tří důvodů: celý den nejenže nepršelo, ale bylo sluníčko a teplo, až vedro (večer pak dusno, bouřka přišla až večer - za to pořádná, ale to už mi nevadilo) + se mi podařilo zaplatit lístek na vlak neholandskou platební kartou (akorát to stálo o euro navíc) a byl den otevřených muzejí a památek, takže jsme (já a Jana, spolužačka, toho času au pair v Leidenu) nikde neplatily vstup (čímž jsme se taky dostaly do medicínského muzea tak, plného nástrojů, které bychom radši bývaly neviděly).
V rámci toho památkového dne jsme se taky zadarmo svezly lodičkou na kanále, což bylo super, protože bylo fakt krásně. K obědu jsme měly holandskou specialitu: sendvič s herinkem. Speciální je to zejména v tom, že je tam ta ryba syrová (ale naštěstí vykuchaná) a jí se to s cibulí a třeba kyselou okurkou. Bylo to dobrý, bylo to sytý a nebylo mi z toho špatně. Jen mi prsty byly celý zbytek dne cítit rybinou, což je zvláštní, protože jsem to snědla asi za tři minuty. Nakonec jsem si taky nakoupila na trhu - zavírali a tak zlevňovali, tak jsem získala velký chleba, dvě cukety a kyblíček jahod za celkem 3,5 eur. Což je celkem fajn. A pak po cestě zpátky v Amsterdamu se mi podařilo dobít kartičku na MHD opět neholandskou platební kartou, i když za pomoci dvou chlapíků, co stáli za mnou, neb mě zmátli dvě věci - kartička MHD se tam jen položí do také díry, nezasunuje se jako všechny normální karty a PIN platební karty se zadává až POTOM co ji vyjmete. Zvláštní. Ale nakonec úspěch, hurá.

Další výzvy městského cyklisty aneb stávám se pirátem silnic

Dvě další výzvy překonány: jet na kole s kabelkou (teda jen malou, ale stejně - něco takového jsem skutečně nikdy neměla potřebu provozovat) a vracet se na kole za tmy. Oboje se ukázalo jako poměrně bezproblémové. I v deset večer byla všude fůra cyklistů a světla a už jsem si snad našla vhodnou cestu do centra, tak ze mě bude za chvíli profík (nebo aspoň nebudu muset na křižovatkách zastavovat a vytahovat mapu).
Důležitý poznatek je ten, že ačkoliv jídlo venku (jako třeba sendvič v baru) je dost drahé, pití ani tak moc ne (malé pivo 2 eura, čaj 2 eura). Takže prima :-)

Do školy na kole podruhé

Tak jsem zvládla podruhé dojet do školy na kole, tentokrát pršelo ještě více a foukal vítr, zejména po cestě do školy. Tak to bylo veselé - zvlášť když jsem se na konci nemohla trefit do správné budovy a ulice. Mapa je trochu zmáčená :-)No tím jsem nabrala zpoždění a nemohla najít volné místo na kolo, tak jsem "zaparkovala" u zábradlí u kanálu. A dostala jsem za dobu výuky varování - viz foto. Botička to naštěstí není :-) Ovšem je vtipné, že ta cedulka by se zřejmě tak za hodinu rozmočila..
No po cestě domů jsem taky zjistila, že je tu skutečně potíž platit jinou než holandskou platební kartou. Což je teda vopruz, protože kartu (a následně nějaký peníze na ní) budu mít až tak za dva týdny. A výběr z bankomatu samozřejmě stojí peníze.

Škola

Začala škola. Předměty mám tři, ale na každý bude týdně hromada úkolů, zejména četba, takže nuda to asi nebude (zejména teď do pražských státnic). Do školy jsem jela na kole a bylo to v pohodě, ani jsem se nijak výrazně neztratila. Cestou tam bylo i sluníčko, takže fajn. Cesto domů jsem zmokla, ale nepříliš. Takže se aspoň můžu cítit hezky holandsky - na kole, po městě, v dešti, s batohem těžkým jak prase kvůli mega zámku na kolo.

Zkouška kola

Zkouška kola proběhla celkem dobře, i když jsem musela dvakrát do obchodu, kde jsem kolo koupila, aby doladili nedostatky. Jinak jsem dojela až do míst, kde bych měla mít vyučování. Až se přestanu ztrácet, měla bych to zvládat tak za 25 min. Naštěstí je už druhý den slunečno a teplo (k údivu všech místních), takže se da pohodlně zkoušet a čučet do mapy. Stezky jsou skutečně vymakané, i když občas najednou končí a to mě mate. No ale zvládla jsem to, cestou zpátky mě jen posral nějaký milý pták - a trefil se na nohu, což při pohybu na kole znamená rozprsknutí exkrementu na druhou nohu a na ruku. Ale jinak dobrý, aspoň mám vyřešené dilema, zda prát dnes nebo až později. No tak teď čekám až se uvolní pračka v prádelně, je tam nával.

Seznamovačka se spolužáky, organizátory a jim podobnými

Včera byl den plný meetingů (můj masters, meeting s místním přidruženým masters, celofakultní orientation meeting, fakultní zahájení školního roku). V našem masters nás je 13 počítám-li dobře, někdo na úvodní schůzku nedorazil. Naprosto převládá východní Evropa a ženy (jako skoro všude, i když na celofakultní schůzce už to působilo genderově vyrovnaněji). Vypadalo to celkem fajn. Dokonce se už zdá být vyřešen i problém, do kterých skupin jednotlivých předmětů patříme, ale to se uvidí až v pondělí ;-)

Kolo