A tak se, zdá se, zadařilo a bude mi dopřáno si i vydělat nějaké to euro. A to doučováním angličtiny. Dala jsem si inzerát, ozvala se maminka hledající doučování pro svoji dceru. Tak jsme se sešly, vypadalo to dobře. Pak se neozývala, tak už jsem zas nedoufala, a pak se ozvala. A pak jsme se ve čtvrtek měly sejít všechny tři a nějak se v klidu domluvit. A ve středu večer volá dcera, že jí přesunuli test, a jestli nemůžu ráno v osm. Vtipné, tak jsem přestala stahovat tabulky z italského statistického úřadu, a začala jsem smolit cvičení (protože v osm vám nikde nikdo nic nevytiskne, s čímž jsem skončila až v jednu. Nicméně to stálo za to, hodina dopadla dobře, slečna je sympatická velmi. A teď mi přišel e-mail od její mámy, že moc děkuje a že doufá, že další týden se domluvíme na další hodinu (resp. teda dvě). Takže super!
Jo a ta hodina první proběhla v baru - a to jsem si chvíli těžce připadala jako cizinec - protože vedle někoho, kdo si objedná cappuccino tím, že řekne "Ka e bi", nemůžu vypadat jako místní ani omylem ;-)
