Udine, Cividale, Caporetto (Kobarid), Benátky

Výlet na severovýchod proběhl více než dobře, bavila jsem se, papala jsem jako prasátko (pohostinní rodiče jsou vždycky zásah do životosprávy).. Pohodička. Ve sředu Stella odpromovala, je teď doktorka přes jazyky střední Evropy, hlavně teda češtiny. Neuvěřitelné, ten den odpromovalo 8 bláznů studujících češtinu ;-) Večer party byla taky prima, akorát jsem tam pak trochu usínala.. A ve čtrvtek jsem pro jistotu spala do dvou, poněkud ostuda.. ale naštěstí jsme nikam nespěchaly, Stella mi ukázala Udine, což nám zabralo dvě hodiny i s kafem :-) V pátek jsme vyrazily do blízkého městečka Cividale, příjemné, blízko hor.. a pak jsem našeptávala tak dlouho až jsme následovaly šipku SLovenia 18 km :-) Dojely jsme do Caporetta (ve slovenštině Kobarid), osm kilometrů za hranicema. Vtipné bylo, že vzápětí po přejetí hranice auto začalo hrkat a objevila se sněhová pokrývka.. :-)))) no tak jsem byla poprvé v životě ve Slovinsku :-)
V sobotu ráno jsem Udine opustila a strávila příjemné odpoledne v Benátkách, podařilo se mi i chvílema zdrhnout na místa bez turistů, pravda, pak jsem se ztratila, ale aspoň jsem si prohlídla i neturistické Benátky.. fotky zde: picasaweb.google.com/lenickaslunicko3

Pohovor 4. března

Tak pohovor proběhl ok. První štěstí bylo, že jsem se nakonec rozhodla jet autobusem a nikoliv na kole - mraky se mi zdály podezřelé a ukázalo se, že jsem měla pravdu, protože začalo poprchávat - a přesně ve chvíli, kdy jsem vystoupila z busu, se spustil pěkný liják, takže jsem na místo dorazila zmoklá jak slepice, vlásky slepený.. no tak aspoň bylo o čem začít konverzaci. Nakonec jsme se povohoru účastnili tři kromě mě jeden Venezuelan a pak Italka, podle mě trošku postižená, což samozřejmě není problém, ale přišlo mi, že jí chybí schopnost interakce, těžko se to popisuje, ale hned mi přišlo, že zrovna pro práci v turistické vesničce to asi nebude ono (taky nebylo). Nakonec mi pan pohovorovač řekl, že by mě teda vzali a že se mi běhe pár dní ozvou. Zatím se neozvali, nicméně jsem se ještě cestou busem domů rozhodla, že to nevezmu, protože platí málo - tak, že bych si věřila na vyšší výdělek v Praze, člověk si nemůže vybrat, v jaké části Itálie pracovat a navíc by mě z tý vesničky stejně nepouštěli. Takže prostě sice prima job, ale ne pro důvody, pro který si hledám práci já (pokud možno na dosah Boloni, výdělek,..). No takže pro tuto chvíli to vypadá, že mě budete mít na konci června zpátky v Praze.

3. března

Den, který by se dal nazvat "Hektický se spoustou sluníčka a prvky italského chaosu." Den jsem začala rovnou se zpožděním, na ranní přednášku jsem dofuněla uplně na poslední chvíli, jela jsem na kole (Alicjino, protože jsem pak jela na úřad, viz níže), musela jsem to objíždět, přihlouplé jednosměrky, přihlouplý italský chaos, necivilizovaný chodci.. no do chaosu jsem trochu přispěla, pak mi nešel zamknout zámek, kruci, tak jsem fakt dolítla na přednášku na poslední chvíli, spocená jak pes (je tu teď tři dny fakt vedro), naštěstí prof přišel později, on totiž po svém příchodu nenechá nikoho vejít a dělá docházku.. no ale dobrý. Pak jsem za stejného chaosu a většího vedra projela městem na úřad, který je opravdu MIMO centrum, potřebovala jsem zaregistrovat codice fiscale (prostě daňový kód), no celkem v pohodě, úřednice sice milá jak trn v zadku, taky by mě nikdy nenapadlo, že je problém, že se musí napsat, že jsem se narodila v Československu, ne v ČR. no jinak rychlé a pohoda, cesta zpět zase veselá. Cestou domů jsem míjela místní mega hřbitov, tak jsem se zastavila, fotky dám na web, fakt hustý, prošla jsem asi jen čvrtku a stejně mega. Pak jsem se začala bát, nikde nikdo, jen holuby a kočky.. ale zajímavé. pak mi začínal nový předmět, na webu bylo špatné místo (jako ne aula, ale špatná ulice), nakonec jsme to našli, mini přeplněná aula - ale v hlavním sídle univerzity, ha!! no teĎ mě pobolívá hlava, koukáme na film, za chvíli jdu spát, zítra pohovor.

Situace se stabilizuje

No dobrý, tak už je to lepší. Včera mě poněkud nas.... úředníci na imigračním - alespoň oni by sakra mohli vědět, který země jsou v EU a neptat se pokaždý, když řeknu Česká republika.. a pak po milionech dotazů jsem konečně zjistila, že od dubna 2007 pro občany EU není potřeba karta pobytu, ale stačí zápis do místní matriky - což už by sakra mohli vědět na erasmus kanceláři, kde mi řekli o kartě pobytu.. sice tohle všechno řešim se zpožděním, ale oni mě stejně posílají od čerta k ďáblu...gr!

Giornate di merda

Překlad si najde každý sám.

Dny chaos

O víkendu byl v Boloni Carlo, to bylo super - fotky na picase snad ještě dnes večer. Jinak ale chaos nad chaos, dnes písemka, ze které jsem po přečtení otázek málem utekla (nakonec jsem aplikovala humanistickou metodu vymýšlení si, snad mi to projde) a vůbec.. a dneska jsem na Piazza Maggiore viděla asi deset mrtvejch zkrvavenejch holubů.. jakoby se někdo bavil střílením.. takže asi tak. Pro rozveselení Carlo (měnící se v opravdového rozcuchaného vědce).

Nové foto album

http://picasaweb.google.com/lenickaslunicko3